Hanušovice …

… aneb vzhůru za zážitky, horami, výhledy a pivkem 🙂

Minulou, vlastně teď už předminulou, sobotu jsme vyrazili na pochod jménem Hanušovická čtvrtka, proč čtvrtka netuším 😀 Je v okolí už hodně známý a já se musím přiznat, ostudně, že jsem ho ještě nikdy nešla.
Dítko povyrostlo a my můžeme začít více obrážet podobné akcičky. Nutno říct že pro  rodinnou premiéru jsme si asi nemohli vybrat líp. A jako bonus jsme vytáhli půl roku nepoužívaný kočárek, pokoušet se tuto trasu zdolávat pouze svými silami se nám (naštěstí) jevilo jako sci-fi, ač to bylo, spolu s 18kilometrovou trasou Šumperk – Hanušovice, původně v plánu.
Nakonec tedy byla volba docela jasná, 10km se startem i cílem v malebném areálu pivovaru Holba, jak taky jinak co ? 😀

komín jako vystřižený  z Postřižin

 

Začátek vedl lákavě mírnou pěšinou kolem železniční tratě, pak přišla tvrdá realita strmého kamenitého stoupání a odměna v podobě pauzy na odpočinkovém rozcestí. A jak to tak bývá, ukolíbaní tím, že cesta krásně ubíhá, vede z kopce a okolo kolem liduprázdno, jsme šli a šli  a šli, až jsme znejistěli a naše zakufrování se stalo realitou 🙂

A tady je to kufrování , krásná cestička, co ?

Zpět na trasu jak jinak než pěkně do kopečka, žeáno, pak chvíle rovinky která nás stejně jako klid před bouří ukolíbala před docela slušným stoupákem, jenž bychom, nebýt tedy spícího 13kilového dítěte v kočárku, považovali za mírný ale táhlý kopeček .
Manžel, z něhož se řinul pot proudem jen vtipně poznamenal, že Valinka si nejkrásnější část trasy moc neužila 😀

 

Ale bylo to opět o odměně, nahoře na kopci pod lipami  nás čekalo občerstvovací stanoviště s kouzelnými babičkami, lízátky a kreslením, ale hlavně hlavně pivóóóó ! Pro mě jako řidiče byla žlutá točená limonáda taky dostatečná odměna a my mohli dosytosti odpočívat v trávě a užívat si výhledů na horská luka, vesničku s kostelíkem a stáda pasoucích se krav 🙂
Bylo krásně, pěšina vedla loukami a lesem a před námi  bylo už jen klesání do údolí a návrat zpět do civilizace.

A tam zase to pivečko (točená kofola) a super počasíčko. Připadala jsem si jako na Woodstocku – nekonečně dlouho se povalovat na dece spolu s davem pochodníků, dětí a psů bylo z celého dne to úplně úplně nejvíc 🙂
A uzené kuřecí stehýko, a uzená krkovice, a párek v rohlíku, a langoš, a zmrzlina a válení se, polehávání, povalování , zkrátka lebedění –  co chtít od života víc ?  🙂

Milé Hanušovice, příště doufám opět na shledanou 🙂

Sluší se dodat, že šťastni a spokojeni a za ohlušujícího řvaní Chinaski jsme vyrazili zpět k domovu   a já se jen divila, že Valinka neprotestovala a dokonce si prozpěvovala s námi 🙂 A nám bylo zase …náct   😀

Mmch, co já a cesta tam ? Jak jinak než s plnýma rukama, tentokrát jsem sáhla po háčkování 🙂
Zpět to nešlo, řídila jsem, ale chuť by byla 😀

Pomaličku přibývá 🙂 …

… z vodáků jsem měla obrovskou radost – Ahóóóój ! …

 

 

… byla to dlouhá cesta, plná kamení co se musely ohmatat a odházet …

 

… medvědí česnek voněl na dálku …

 

… jaké překvapení, naši známí se tam taky mihli, vedení Františkem …

 

 

 

.. a ten krásný oranžový drak uprostřed je moje (její) práce 😀 …

 

 

 

 

 

 

 

 

 

… bez komentáře …

 

… a tady taky … Byla tam kofola 😉