PONDĚLÍ 15. SRPNA 2016
… u mě (nás) nečekaně zabodoval, ježto já nejsem extra reklamní typ a víceméně se takovýmto věcem nahony vyhýbám, ani nijak zvlášť různé, nyní populární, kuchařské pořady nesleduji, šíleně mi na nich vadí to, že absolutně nemám šanci kdekteré libé pokrmy vyzkoušet na vlastní kůži či jazyk.
Asi bych, vzhledem k tomu kvantu co se vysílá, nedělala už nadosmrti nic jiného než míchala, smažila, vařila, blanšírovala, dusila, sekala, krájela, strouhala, grilovala, šlehala a taky ochutnávala a to teda vážně neee 😀
(Na Ditu P. ale dopustit nedám, světlá to vyjímka, tu prostě můžu) 😉
Ale semo tamo se má udělat krok do neznáma a mě kupodivu oslovila taková blbůstka, ale báječná až geniální, a to grilovací pánev. A jen tak ledajaká, pánev přímo věhlasného Jamieho Olivera.
Sice na konec sezony ( se mi manžel pošklebuje) ale lepší pozdě než vůbec, none ? 😉
A navíc se musí uznat, že Jamie je fakt hezkej chlap a dobře se na něj kouká, což taky není k zahození 🙂
J.P. Rowlongovou bych si asi na krabici čehokoli nekoupila, to dá rozum.
Ale co to kecám, přece mám pastelky Steadtler, limitovanou edici Johanny Bosford (autorka dospěláckých omalovánek) a jsem za ně ráda i když teda vážně blbě malují, jak jsou tak tvrdé, ale jako sběratelský kousek jsou super 😀
Jj, máte pravdu, jako dítě jsem sbírala céčka, ubrousky, toaleťák (fakt že jo, tehdá byl jen obyč jakoby krepový, tvrdý a vůbec ne bílý, o obrázcích nemluvě) a kdo taky ne. Moc jiné zábavy jsme neměli a ani tahle nám většinou dlouho nevydržela.
Až teď, věci co se týkají klubíček a omalovánek – jo to mě moc a moc bere 🙂
Ale zpět k jádru pudla, tedy k pánvi.
Co zážitek gurmánský ?
Bylo to naprosto úžasný, zelenina na ohni předčila maso, a jak to tak vidím, podaruju ji kolem dokola, ať si ostatní taky užijou 🙂
točím se kolem ní a vnímám ji všemi smysly …
